Květ
9. 9. 2008
Bez tebe byla bych snad jen hloupý boháč, který jako slepec hledá správnou cestu. Vnášíš mi do života nejenom světlo plné radosti, ale hlavně lásku.
Víš ty vlastně, co je pro mě láska ? Pro mě je to cit o neustálé proměnné. Nejspíš si budeš řikat co tim zase chci říct.. ..asi tohle..
Když jsem s tebou připadám si jako okřídlený květ plný radostí a toužebných myšlenek. Naopak bez tebe se cítím jako prázdný igelitový pytlík unášený větrem a nemajíc směru, snad jen toužebné myšlenky zůstavají - na tebe.
Jsi mi oporou, sílou a zároveň slabostí, jsi krásný a inteligentní můj muž, který si zaslouží mnohem více obdivu.
Jsi tím, kvůli kterému mě občas koušou žárlivé výplody mé neomezené fantazie.
Když se ti koukám do očí, chvěji se blahem, když si uvědomím, že patří mému milovanému. Hned je mi stokrát líp. Srdce mi rve vidět je plakat, nebo mračit se. Propadám se studem každou vteřinou ve chvíli, kdy je to kvůli mě. Naopak ráda tě utěším když potřebuješ.
Jsi sladký, když spíš a tvé plíce si hrají s dechem, rty snad jako by vybízely k políbení a občasné zamlaskání jako třešnička na dortu k celé té rostomilosti.
Nekonečná inspirace pro mé myšlenky a tvorby, mohla bych o tobě psát hodiny a pořád by mě to bavilo.
Už jen poslední otázka...
Víš proč růže rudé v přítomnosti tvé, zdají se být růžové ?
Blednou závistí.
Miluju tě <3
Víš ty vlastně, co je pro mě láska ? Pro mě je to cit o neustálé proměnné. Nejspíš si budeš řikat co tim zase chci říct.. ..asi tohle..
Když jsem s tebou připadám si jako okřídlený květ plný radostí a toužebných myšlenek. Naopak bez tebe se cítím jako prázdný igelitový pytlík unášený větrem a nemajíc směru, snad jen toužebné myšlenky zůstavají - na tebe.
Jsi mi oporou, sílou a zároveň slabostí, jsi krásný a inteligentní můj muž, který si zaslouží mnohem více obdivu.
Jsi tím, kvůli kterému mě občas koušou žárlivé výplody mé neomezené fantazie.
Když se ti koukám do očí, chvěji se blahem, když si uvědomím, že patří mému milovanému. Hned je mi stokrát líp. Srdce mi rve vidět je plakat, nebo mračit se. Propadám se studem každou vteřinou ve chvíli, kdy je to kvůli mě. Naopak ráda tě utěším když potřebuješ.
Jsi sladký, když spíš a tvé plíce si hrají s dechem, rty snad jako by vybízely k políbení a občasné zamlaskání jako třešnička na dortu k celé té rostomilosti.
Nekonečná inspirace pro mé myšlenky a tvorby, mohla bych o tobě psát hodiny a pořád by mě to bavilo.
Už jen poslední otázka...
Víš proč růže rudé v přítomnosti tvé, zdají se být růžové ?
Blednou závistí.
Miluju tě <3
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
