Pro ni..
To co člověk ztratí se těžko navracuje zpět.. Obzvlášť když člověk ztratí kus své duše - přítele!! Znám jednu holku.. Udělala strašně moc chyb a svěřila se mi s tím, že za pár měsíců se ji zhroutil život tím, že ztratila nejprve jednoho z dvou jejich nejbližších a to svého opravdového přitele! Vykládala mi, že se s ním nebavila asi dva měsíce.. Trochu se mu prý vyhýbala.. Bala se následků.. Jednou kdyz s nim byla vykládala mu jak moc miluje svou nejlepší kamarádku, co vsechno ji dala, že pro ni udělala to co ona obdivuje.. A kdyz s ním byla pozdeji asi v breznu, tak mu vykladala to same.. Ale ted s mnohem vetsim strachem!! Protoze ona ji už ztratila! Jak mi toto vyprávela rozbrecela se mi v náručí.. Tehdy jsem pochopila, ze nemít já Tebe a Motýlka.. Rozbrečím se v náručí jedné paní, která je celá bílá a její objetí je chladné jako kdyby žádné.. Pochopila jsem, že jste vy dva dali život mě! Později jsem potkávala i lidi, kteří mi ten život utvrzovali.. Jak Vojta tak i jiní.. Uvedomila jsem si, že život bez přátel je nicotný! Můžeme mít rodinu, a přibuzné, ale pokud nemáme přátelé a lidi co nás milují víc než ta rodina, tak je život nicotný! Vím, že i Ty nemáš na světě jen rodinu, Motýlka, ale i ty své kamarády a ostatní přátelé.. Možná, že jsem k ni patřila.. Ale proč už tam nejsem...? Když jsem si vzpoměla na to všechno co jsme spolu zažili.. Přes brambůrky až po všechno ostatní! Společné focení.. Ty časy, kdy jsme chodívali ven.. No, chodívali.. Proč to není zpět? Proč to je teď takové.. Cítím se teď jako ta holka.. Sice neplaču nikomu do náruče.. Ale mám pocit, že ztrácím kus své duše, nechci to pouto nechat roztrhnuté.. "Přátelství je zlatá nit, jestliže se přetrhne a uváže se zpět, uzlík vždy zůstane.." Raději bych brala uzlík než-li přetrhnutou celou nitku.. Myslím, že slova jsou zde asi zbytečná.. Už kolikrát jsme spolu mluvili, ale pořád je to stejné.. U mě ten cit stoupl, ale u Tebe klesl.. Proč? :( Pomatuješ: Bez Tebe to tu umřelo, bez Tebe to tu nežije!!" vzpomínáš? Ono je to pořád! Kdybych mohla, tak bych za Tebe kdykoliv položila svůj život.. I když Ty mi už nevěříš, i když Ty mě už nemáš ráda, já Tě pořád moc miluji a pořád Tě cítím jako přítele, opravdového a právého, který při mě vždy stál!! Vím, že chyba je na straně mé a uvědomila jsem si co jsem udělala.. Ale to nemůžu napravit.. Neumím napravovat své chyby.. Chci Ti tím vším říct, že Tě moc miluji, a že Tě nechci ztratit, protože už to nebudu já!! Znamenáš pro mě mnohem víc než si myslíš!! Proto Ti chci říct: Neopouštěj mě! Nechci zůstat v náruči té chladné paní! :(
<3
