Tak nevinná..
Jak jsi se na ni díval, když padala.. Dávala mi sílu, ale Ty jsi ji nechal spadnout! Nechal jsi jen ať pada do hlubin země, jen ať ta poslední sekunda odměří ten její život. Nechal jsi ji.. Ona křičela, plakala, ale Ty ne! Ubližoval jsi víc a víc a pořád jsi ji nechal padat aniž by jsi ji podal pomocnou ruku, aniž by jsi věděl co cítí.. Nechal jsi ji umřít.. Ach! Neumírá! Zachytila se o horký útes.. O její rty! Ale i tak jsi ji nechal zemřít.. Zemřela na jejich rtech a Ty jsi se jen otočil a své krásné oči jsi nechal upřené na ní.. Ta dívka si byla vědoma toho, že ,,ta" umírá na jejich rtech.. Oči jsi otevřel, podíval jsi se.. A uvědomil jsi si, že to vlastně nechceš! Jdeš zpět! Ona má pořád skloněnou hlavu! Bereš jeji tvář do svých rukou a něžně ji políbíš se slovy: ,,Už Nikdy Tě neopustím!!"
..Ta co úmírá na útesu, na dívčiných rtech je SLZA..
