Dech Motýlí

Život je jako pavučina snů. Splétá se a zase rozplétá. Není snad na světě nikoho kdo by neměl žádné sny, žádná přání. Občas se najde nějaká muška, která nedávala pozor a do jedné z těch pavučin se zamotala. Tím nechtíc zničila několik vláken snů. Jediná možnost jak spravit pavučinu je tu mušku vyprostit nebo čekat, až přijde pavouk, který tu mušku sežere, to znamená dát mušce na výběr, jinou možnost. Jenže také se nejdou někteří, kteří chtějí zničit někomu jeho pavučinu snů. Co pak s tímto člověkem dělat? Bránit si za každou cenu svou pavučinu? To nemá cenu, tím spíš si vás všimnou ti, co chtějí přetrhat pár vláken. Nemá cenu bránit se. Stačí se jen nedívat na toho člověka. Přehlížet ho jakoby nebyl.
Každá pavučinu snů má své oblasti. Neexistuje žádná taková, kde by nebyli starosti a trápení. To vše k pavučině snů patří. A kdo říká, že ne, že právě proto se to jmenuje pavučina snů tam musejí být jen ty krásné věci se mýlí a žije úplně v jiném světě. Ve světě, který si sám stvořil, do nějž mu nesmí nikdo zasáhnout a zničit ho. Byli mu nasazeny růžové brýle. Člověk sám si to, uvědomí jen málokdy.
Oblasti lásky se nejspíše nacházejí na okrajích pavučiny. Tam kde jsou vlákna nejtenčí, tak kde mohou rychle prasknout. Je to místo, kde nejvíce trpíme a kde nám lehce může někdo ublížit. Poblíž oblastí lásky jsou oblasti přátelství. Tato místa na pavučině snů je nejistá. Neboť nikdy nevíš, co všechno se může změnit a kam až může přátelství zajít. Přátelství se mohou rozpadnout, to asi člověka mrzí nejvíce.
Ještě jedna z těch hlavních oblastí je rodina. Ne každý si to uvědomuje, ale i to se na pavučině nachází. Strach o své nejbližší, jestli se jim něco nestane. Jestli jsou šťastni a jestli jsou zdraví. Nikdo v hlouby duše nechce o rodinu ani nikoho z nich přijít. Když někdo odejde, přetrhne se vlákno na pavučině.
Čím víc zničených vláken a míst na pavučině snů, tím člověk trpí víc. Vždy si svou pavučinu chraňte, ale ne tak moc, abyste v ní žili. Abyste žili jen tam. Pak už byste neměli ze života nic. I když se občas život a svět zdá nespravedliví a krutý, vždy stojí pro něco žít, pro někoho žít. Žijte naplno, plňte si své sny, vždyť život skýtá tolik krás, jen se stačí lépe dívat.